Když nám přišla cenová nabídka na bourací práce a odvoz veškerého materiálu na skládku, zjistili jsme, že to úplně není malá položka v našem rozpočtu. Hned jsme tedy začali vymýšlet, jak to udělat, abychom tuto částku mohli co nejvíce ponížit. Zároveň nám bylo líto vyhodit věci, ve kterých by třeba jiní ještě našli svou užitnou hodnotu. Za ty roky se nám podařilo naskladnit hromady takzvaného „osobního bordelu,“ protože přece „dáme to na půdu – tam se vejde všechno.“
Začlo to tedy vyklízením osobních věcí. Zde určitě doporučujeme veškeré facebookové skupiny typu „Daruji za odvoz“. Přidali jsme se do všech možných skupin s klíčovými slovy swap, výměna, daruji, zdarma, za odvoz + jsme naházeli inzeráty na Marketplace s cenou zdarma. Staré oblečení šlo do Klokánka a potřebným.
Když jsme zjistili, jak moc lidé byli vděční i za maličkosti, které mohly skončit v popelnici (zbytky kosmetiky, staré oblečení, nádobí apod.), začali jsme na zkoušku dávat do těchto skupin postupně vše, co jsme v domě našli. K našemu překvapení do posledního kousku vše zmizelo.
Když už došlo i na demontáž stavebních materiálů, jako byly třeba palubky, kterými jsme měli obložený snad celý interiér, izolační vata ze střechy, dřevěné trámky, okapy, střešní krytina, řekli jsme si, že to také zkusíme. Tam už jde přecejen o tuny materiálu, za které na skládce zaplatíte v řádu desítek tisíc. Síla sociálních sítí nezklamala. Pár minut po umístění prvních pokusných inzerátů na darování vypáčených palubek jsme měli první telefonáty. Za pár hodin už se u nás točili lidé s dodávkami a odváželi si desítky a stovky kil veškerých výše vyjmenovaných materiálů, a kromě parofolie rozkousané od kun a pár starých koberců nám k odvozu na skládku nezbylo snad skoro nic.
Zájemci pokaždé přijeli, naložili a odvezli, a v některých případech i sami demontovali. U všech inzerátů jsme měli uvedené „za odvoz“ + nějaké ovoce/zeleninu. Lidé nám navozili spoustu bedýnek ovoce, kompoty, domácí vajíčka, sýry, oblečení pro miminko, alkohol, čokolády a v pár případech nám odvozníci ještě zaplatili.
Co všechno jsme tedy udali?
- Staré těžké skříně
- Nástěnné skříňky a poličky
- Staré postele
- Trubky od topení (za cenu železa ve sběrném dvoře)
- Zrcadla
- Stará stropní světla
- Umyvadlo
- Záchod
- Vanu
- Bojler (za 500Kč)
- Židle
- Stará TV
- Staré domácí kino
- Rozbité palubky
- Dřevěné trámky
- Rozlámané osb desky
- Stará izolační vata ze střechy
- Stará rozpadlá dřevěná okna
- Starší plastová okna a balkonové dveře
- Starý polorozpadlý balkon rozežraný červotočem (Jo, i ten:)
- Interiérové dveře
- Kuchyň (Za 3000Kč a vlastní demontáž)
- Staré okapy
- Střešní tašky (za kompletní demontáž střechy a odvoz )
- Krb i s kachlema
- Zábradlí
- Odřezky polystyrenu (lidé si tím zateplují kurníky a zahradní domky)
- Betonové dešťové svody
Pokud nebouráte svépomocí, ale bourá vám to firma, je fajn se na takovémto postupu s firmou domluvit předem. Při demontáži veškerého zařízení vše okamžitě foťte a požádejte, aby se nepoužité věci nevozily hned na skládku, ale aby firma vydržela pár dní, během kterých vy můžete udělat radost jiným. Jako příklad zmíním naše střešní tašky. Původně jsme plánovali, že se tašky zrekonstruují a zůstanou. Když jsme ale zjistili, že se musí udělat kompletně nová střecha, jen sundání všech těch tašek a jejich likvidace na skládce by stála několik desítek tisíc. Pán, který měl o tašky zájem přijel, sám si tašky ze střechy sundal a odvezl si je na svůj dům. My teda neplatili ani korunu a ještě jsme udělali obrovskou radost dál.
Proto i když by si myslíte, že „tohle“ přece neudáte, nejdříve to zkuste. Ptejte se sousedů, zeptejte se starosty- třeba i on bude vědět, komu by se takový materiál mohl hodit.
A pokud jste ještě nějaké to darování nevyzkoušeli a půjdete do toho poprvé, budeme vám moc držet palce. Určitě nám dejte vědět, co se vám už podařilo nebo podaří rozdat a zrecyklovat.
Krásný začátek nového týdne,
Péťa a Vláďa
