Musím přiznat, že za mě byl barový pult úplnou zbytečností. Kdo u něj přece bude sedět když máme pohodlný gauč a jídelní židle. A hlavně mi bude zabírat místo na ostrůvku, a to za to přece nestojí.
No a kdo u něj nakonec sedí nejvíc? No přece já. Nechápu, jak jsem ten bar mohla nechtít. Díky bohu, že existuje Pinterest, a našla jsem krásný barový pult, o kterém jsem si řekla, že bude alespoň hezký, když už k ničemu.
Tak a je to. Valký DIY projekt, na který jsme se s Vláďou oba ohromně těšili je hotov. Naše chodba má ty nejbožejší světla, jaké jsem si mohla vysnít. A jak na to? Koupit na pile fošny se živýma hranama, pak je vykartáčovat, natřít lazurou @primalexcz v odstínu tis kanadský, z druhé strany vyfrézovat drážku, šoupnout do ní hliníkový profil, do něj ledpásek od @ledshopik.cz, připájet k pásku kabel a ten napojit na vývody elekriky, přimontovat ke zdi, a hotovo. Easy peasy🤣🤣🤣
Ten můj chlap je prostě borec, žejo!💪💪
A teď už zbývá jen do volného prostoru na zdi usadit obří dřevěný dvoumetrový rám, který nám zakryje ten velký ošklivý rozdělovač, a vyplnit ho mechem. To ještě bude kumšt, ale až to bude, bude to pecka!
Tak…. A nový článek na téma Co dělá luxusní koupelnu luxusní koupelnou je na světě. Najdete ho na našem blogu na stránkách bydlíme s ovečkama tečka cézet. Nejsem žádná designérka, ale tenhle nešvar českých koupelen mi rve srdce. Tolik peněz to stojí, tak moc se na koupelnu těšíme, ale zanedbáme dakovou zdánlivou maličkost, a wow efekt je tentam.
Původně měla být volně stojící rohová, ale pak jsme zjistili, že jsem omylem objednala pravou a ne levou. Brali jsme to jako znamení a vanu jsme vyměnili za nerohovou. A jsem teda moc ráda, vypadá moc prima a ještě byla zrovna v akci asi o 10tisí levnější, no nekupto! Bylo rozhodnuto!
Zprvu mi přišlo na hlavu mít v nice světýlka různých barviček – takový kýč. Teď jsem ráda, že mě Vláďa ukecal. Je to docela cool věc, takhle na koupání. A prcek to miluje😍
Jestli mě něco vážně dostává do kolen, jsou to živé hrany. A co to vlastně znamená? To je tak když máte dřevěnou fošnu a neuříznete ji rovně jako podle pravítka, ale prostě ji zakončíte tak nějak nepravidelně, jako to načrtla příroda. Jen to třeba trochu přebrousíte, aby z toho netrčely třísky.
Je to úplně jednoduchá věc, ale za mě to tomu dřevu vdechne druhý život. Zároveň to z toho moderního domečku tak trochu dělá takovou útulnou chaloupku.
My si živé hrany zvolili třeba na parapety, na koupelnovou skříňku, jídelní a konferenční stůl, všemožné poličky, botník, osvětlení a určitě je plánujeme třeba na nášlapy na schodišti, na postel a na nějaké ozdobičky na zdi.
No, naivně jsem si myslela, že v srpnu 2022 bude vše hotovo. Nevěřila bych, že budeme pořád objevovat nové a další věci, které se musí opravit a předělat, a že ještě v lednu budeme spát na zemi na matracích v pracovně velké 2×3 metry.
Těšila jsem se, jak si budu už jen objednávat ty malé okrasné chujovinky do všech možných zákoutí a místo toho tady pořád jen řeším úklid betonového prachu z toho věčného předělávání a bourání. Radši ani nebudu počítat, kolikrát jsem už ve spodní chodbě čistila spáry zubním kartáčkem aby to bylo pěkný. A pak šup, další průser a zas se to musí rozkopat, vyštukovat, zbrousit a nanovo🪥
A tak i naše horní koupelna zatím zůstává posmutněle prázdná, protože už prostě nejsou síly ani na to koupit háček na ručník. Byla jsem nadšená z obřího sprcháče se sedátkem a teď mi došlo, že jsem se tam vlastně ještě ani jednou nesprchovala. A moje vysněná vana? Jo, už 3x jsem se koupala, což je teda dost smutná statistika, na to že ji máme už 2,5 měsíce🛀
Každopádně máme další deadline a to konec ledna. Poslední velké zásahy v interiéru (snad) a pak už třeba naposled budu klečet na podlaze s tim kartáčkem na zuby nebo budu naposledy načisto vytírat pokojíček, který už byl asi šestkrát úplně hotový a nastěhovaný a opětovně vystěhovaný.
Je to pakárna a už se modlím, aby to věčné nacházení průšvihů skončilo.
Pořídili jsme peckovou troubu, alw nějak mi to s ní vůbec nejde, přitom toho prý umí tolik. No, já se s tím peru. Asi bych potřebovala nějakou šikovnou instruktorku, protože já a návody, to prostě nejde dohromady ;( Kdo se hlásí?
Než to odstrojíme, ještě tu pár fotek odložíme aneb konečně jsem našla svůj dlouho hledaný objektiv a můžu začít fotit.
Myslela jsem si totiž, že mi ho dělníci ukradli stejně tak, jako nám ukradli spoustu další elektroniky. Naštěstí se ale našel, i když to byla asi jediná postrádaná věc, která se znovuobjevila. Zbytek věcí je nezvěstných a s největší pravděpodobností prodaných za pár šušňů někde na bazarech😢😢😢
Ale co už, to je tak když se musíte přestěhovat do nedodělanýho baráku a nemáte zamykací dveře. A neuděláte s tim vůbec nic.
Každopádně i když mě to sakra štve, pořád to jsou “jenom” věci, a důležité je, že jsme všichni zdraví.
A co vy, taky vám “záhadně” po návštěvě nějakého dělníka zmizely nějaké věci z domu/bytu?
Malý ořechový domeček, který ozdobí každý stromeček🎄🎄🎄
Vlašáky. Na ty nakreslíme akrylovýma fixama okýnka. Nalepíme stříšku z kartonové krabice. Přilepíme poutko. Pověsíme na stromeček. Radujeme se z další povedené DIY výzdoby!
Miluji písničku Prosinec, vždy ji zpívám malému při uspávání. Na Vánoce jsem si řekla, že si necháme vyrobit nějaký pěkný notový plakát s hezkou českou koledou. Když jsem ale pročítala texty, nějak se mi žádný nelíbil tak jako Prosinec. A tak stačilo trochu práce ve Photoshopu, najít šikovnou tiskárnu, kde tisknou i velké formáty, a plakátový klips z Ikei za 179,-.
Výhoda je, že po Vánocích můžeme plakát obměnit, a to mě ba.
Kvůli trámům na stropě bylo jasné, že kuchyň může být do stropu jen na jedné straně. Na straně druhé by se skříňky musely napasovat mezi trámy a vypadalo by to zvláštně. 2/3 kuchyně tedy nemá horní skříňky.
Nastala otázka, jak ukončit pozadnici. Nějak se mi nelíbilo ji ukončit prostě jen hranou. Tady nás opět zachránil pinterest, kde jsem se totálně zamilovala do řešení, které jsme nakonec zvolili i my. Na pozadnici se plynule navázalo dřevěnou fošnou o stejné tloušťce o výšce 20cm a ta se zakončila malou poličkou, na kterou si dávám kytičky, aby bylo v kuchyni živěji a veseleji.
Čemu jsem taky propadla jsou živé hrany. Prostě to dřevo nezaříznout rovně, ale tak nějak od oka. Vypadá to surověji a víc přírodně. Stejně tak máme řešené i parapety. Je to nedrahé řešení a dokáže udělat velkou parádu.
Zprvu jsme se rozhodli jídelní i konferenční stůl koupit od najodecor, jehož stoly zná kvůli jeho masivní reklamě na sociálních sítích asi každý, kdo staví nebo rekonstruuje. Jenže ono co si budem, na sítích z fotek nepoznáte nic moc, nevidíte detaily a nejste moc schopni odhalit případné vady na kráse. Bohužel mi mělo být jasné už po prvním telefonátu s majitelem firmy, který měl čas jen v 9 večer, kdy mi v první větě sdělil, že mou objednávku probereme zatímco se koupe ve vaně, a tak to bude trochu šplouchat do telefonu, že to asi nebude úplně tip top proklientské jednání.
Nám to přišlo takové dost divné, ale co už, chtěli jsme jeho stoly, tak jsme to přeskočili.
Po měsících dohadů nám přišly stoly v šílené kvalitě. Ono se asi dost lidí nechá okouzlit krásou těch surových fošen shora, ale když se na to člověk podíval ze všech stran, byla to teda jízda. Bylo špatně snad úplně všechno. Desky byly křivé, ačkoliv jsme se domlouvali, že si přejeme hladké a rovné. Na dřevu bylo vidět, že bylo nevysušené, takže bůhví, jak by se zvlnilo za pár měsíců. Podnože byly křivé, každá noha jinak dlouhá. Sváry byly extrémně viditelné. Podnože byly lakované štětcem tak, že byly vidět na nohách veškeré tahy barvou. Před nátěrem evidentně neodmaštěné, takže se barva podnoží sloupávala a vykukovala zespoda rez. Šrouby vyčnívaly i o 2 cm, takže to bylo o roztržení si kalhot popřípadě rozbití hlavy dětí běhajících pod stolem. Ani piliny nebyly zbroušené, ale byly lajdácky přilakované k podnožím. Prostě kvalita odpovídající výšce IQ pána, který řeší byznys zásadně z vany a musí na každé fotce svého nábytku být svlečený do půli těla.
Nakonec jsme si nechali vyrobit zvlášť desky a zvlášť podnože- celé to vyšlo ještě asi o 5 tisíc levněji a kvalita je úplně někde jinde. Teď jsme vážně spoko a nemáme strach, že se nám stoly do roka rozpadnou.
Je to peckový výmysl. Obyčejný vysoký šuplík s pár přepážkama a jak to dokáže ulehčit život. Už žádné neustálé vyndavání plechů z trouby a nandavání do trouby kvůli každému pečení.
Ale než se na šuplíček taky vrhnete, tady jeden tip, na který si dejte majzla. My to ozkoušeli a není to úplně fajn. Teda teď už jo, protože jsme vymysleli plán B. Ufff!
Rok jsme čekali na desky od značky Querkus. Když ale v září přišly, přišly špatné, Querkusu to bylo jedno. Nové prý dodá nejdřív v březnu a to už se nám fakt nelíbilo. A tak jsme poprosili našeho nejskvělejšího truhláře, aby nám dřevěná dvířka a bočnice vyrobil z dubu sám. A panečku, co vám budu povídat, kam se hrabe nějaká dýha od Querkusu. Tohle je dělaný s láskou a taky je to sakra vidět. Božsky vypadající výsledek. Děkujeme Michale, jste jednička a náš zachránce.
Nemáme rádi zbytečné plasty a nepřírodní materiály. Jednak kvůli přírodě a druhak kvůli tomu, že na nás zkrátka působí moc uměle a kýčovitě.
Sehnat velké vázy a květináče je docela oříšek. Projela jsem celý internet a nic. Přece nedam 4tisíce za jeden květináč, když jich potřebujeme 5-10, že?
Když už nám začaly dvě kytičky umírat, protože měly zkrátka málo místa v květináči, šlo do tuhýho. Byla to otázka hodin a mohlo být po nich. Vyrazili jsme směr @baumaxcz s tím, že koupíme alespoň provizorní plasťáky, než se podaří sehnat něco pořádnýho.
A víte co? Slušně jsme pořídili. Třeba tenhle parádní obal na našeho benjaminka. Není to keramika, je to nějaká směska, pseudohmota vypadající jako kámen nebo keramika, ale přitom je lehká. Asi to bude mít něco společnýho s plastem, ale v tomhle případě mi to asi ani neva. Vypadá krásně a stál 699,-, a to se když jsi na rodičáku docela i vyplatí.
Tak jsem ulovila boží kapradí. Teď už jenom navrtat poličku nahoru vedle umyvadla a může krásně růst. Kapradíje parádní rostlinka do tmavých koupelen. Nepotřebuje světlo, není nijak náročné na údržbu, existuje mraky druhů a zároveň vám udělá z domova takový ten poctivý les.
Jó, tak ty nemáme. Chtěli jsme je, jelikož máme kromě zelené kuchyňské linky v domečku vše z přírodních materiálů, ale tady jsme zkrátka udělali kompromis. Zjistili jsme, že jsou dřevěná okna hodně náročná na údržbu a na to bychom bohužel neměli kapacitu.
Objevila jsem relativně novinku na trhu – dřevodekor na plastových oknech, který fakt vypadá jako dřevo. Kromě hliníkových HS portálů v antracitu máme tedy všechna okna v tomto dřevodekoru přírodního dubu a krásně to k sobě ladí.
Byla jsem dokonce tak otravná, že jsem si ukecala i moc prima slevu, jako ostatně všude;) protože líná huba… víte jak je to dál
Pokud ještě nemáte okna, ráda vám předám kontakt, protože s tímto dodavatelem jsme vážně spoko, a určitě vám taky nejakou pěknou cenu vymyslí.
Poprvé po sprchování nemáme v koupelně záplavy… jen trošku… ta centimetrová mezera mezi zemí a těsněním dveří asi není úplně tak jak by to mělo být, ale to se určitě opraví🤔
Každopádně tady máme další menší fail našeho plánování. Jak si můžete všimnout na třetí fotce, máme několik režimů svícení. Jeden je s plným světlem. Druhý je jen s ambientním osvětlením, které je umístěno jako led pásek ve sprchové nice a automaticky se zapíná při vstupu do koupelny – funguje na pohybové čidlo a svítí vždy nějaké 4minuty od posledního zaznamenaného pohybu.
Tohle intimčo světýlko na večerní sprchu je boží ♥️
Teda spíš bylo. Teď co nám do sprcháče po všech těch peripetiích a problémech přibyly dveře, zjistili jsme, že trocha horké vody zapaří dveře a tímpádem pohybové čidlo přestane snímat sprchujícího, tímpádem se z intimní romantiky po 4 minutách stává tma jak v pekle.
Noo, ale Vláďa to určitě zase nějak vymyslí;), že 🙃🤣
Joo a abych nezapomněla, domlouváme nějaké slevičky pro vás na ledpásky, takže nás sledujte a brzo vyhodíme ven nějaké informace.